Pokřivená optika 5.část

Včera v 19:53 | Henry.A
Ráno se probudil vcelku odpočatý, vánoční prázdniny byly vždy plné klidu a on se na ně těšil, měl vánoce moc rád , rád si užíval tu atmosféru. Máma měla většinou volno a připravovala, co bylo třeba. Už mu ani nepřišlo, že je netrávili společně s otcem. S tím se uvidí možná po vánocích. Přemýšlel co bude dělat o vánocích Henrik , podle životopisu v knize není ženatý , tráví vánoce s rodinou ? s přáteli ? Nebo je sám ? Ta poslední možnost by ho mrzela. Sáhl pro telefon a rozhodl se napsat mu zprávu. " Henriku přeji dobré ráno, myslím na tebe " nechtěl psát zatím dlouhé vzkazy , počká zda mu odpoví . Doufal , že ano . Vstal a oblékl se , zamířil do koupelny a s úsměvem sešel dolů z patra do kuchyně , již mu kručelo v břiše , snídaně volá .

V tu samou chvíli se Henrik ještě nacházel v posteli, nespal, jen odpočíval … užíval si , že nemusí nikam vstávat . Ven z peřin ho lákala jen nutkavá potřeba navštívit koupelnu , nakonec se tedy chtě nechtě musel zvednout . Vracel se do
postele a pohledem zavadil o mobil , moc často ho nekontroloval , ale přesto … na okamžik zadoufal , že by tam mohla blikat ta malá obálka . Odemkl display a ano byla tam , s očekáváním jí otevřel . Neváhal odpovědět , nemohl ho nechat jít . Ne když cítil , že ten chlapec opětuje jeho city . " Krásné ráno i tobě , snad jsi se vyspal a nebolí tě hlava , hezky o prázdninách odpočívej , také na tebe myslím " klikl na odpovědět a uvelebil se v posteli . Byl ještě poněkud unavený , nevzpomínal si jak se dostal včera domů , pamatoval si cestu od Isakova domu do baru kde se zastavil , poté ale již vůbec nic . Tyto vánoce bude trávit zcela sám a trochu jej to zamrzelo , dnes ozdobí stromek a zajde do města pro nějaké potraviny , aby si mohl uvařit.

Snad alespoň den po vánocích bude trávit ve společnosti. Trochu doufal, že jej bratr pozve na svátky, ale nestalo se. Asi se vrhne do psaní , již dlouho nic nenapsal a měl by pokročit v rozpracované knize . V poledne se přeci jen z postele vyhrabal , zapnul počítač na stole a šel si uvařit kávu . Chvíli jen tak brouzdal po internetu , zjišťoval co je nového . Odpoledne se vydal na nákup , všude bylo spoustu lidí , což mu dnes , ale moc nevadilo sám se podivoval . Zamířil mezi regály , vybral zeleninu , ryby , snaží se stravovat zdravě . Ale na vánoce si dopřeje i nějaké sladkosti , perníčky a čokoládu . Snažil se , aby na něj nepadla úzkost . Zrovna vybíral čokoládu , nejraději měl hořkou s příchutěmi , když mu začal hrát mobil v kapse , nadšeně jej vytáhl v očekávání další zprávy od jeho havraního přítele , hmm to mu zní dobře , kdy si ho tak přivlastnil ? Nemýlil se zpráva tam byla a jeho to moc potěšilo , otevřel jí " Odpočívám , hlava mě bolí již jen trochu , škoda že nejsi se mnou , malé pohlazení a políbení by mi jistě pomohlo " " Jsem rád , že odpočíváš . Byl bych s tebou moc rád " I když se snažil Isakovi vymluvit onu náklonnost , nemohl …zamiloval si ho . Již dlouho neměl žádný vztah ani si nepomyslel , že by se kdy mohl zamilovat do studenta . I když věděl , že je to špatné , nešlo poručit srdci , rozum mu mohl říkat co chtěl . Když dorazil domů , rozhodl se vyndat nákup a zajít naproti do baru na skleničku , neopíjel se , ale rád si malé množství alkoholu vychutnal .


Když se ráno probudil, ležel polooblečený v posteli, mírně zmatený. Včera moc nepil , přesto si vůbec nevzpomínal na nic z předchozího večera . Neměl kocovinu , nebolela ho hlava ani mu nebylo zle " jak je kruci možné , že jsem zapomněl ? " Tuhle otázku se pokládá stále častěji , z rozjímání ho však vytrhlo tiché zakňučení a následná vpád do jeho postele . Podíval se vedle sebe a nemohl uvěřit vlastním očím , seděl vedle něho pes , spíše ještě pejsek , malé štěňátko vallhunda , pohladil ho po hlavě , evidentně se to tomu malému stvoření líbilo . Henrik si , ale nemohl vzpomenout kde se tam vzal ? Byl více než zmatený . " ahoj kamaráde , odkud jsi ? " Štěně se na něj koukalo a olízlo mu prst . " Tak už jsi asi můj " Znovu ho pohladil … " hmm budu ti říkat třeba Jakob , co ty na to ? " pejsek se přitulil k jeho ruce . " Dobře , musíme ti ale sehnat vše potřebné , abys tu mohl bydlet "
Henrik sáhl po telefonu, dvě nepřijaté zprávy. Obě od Isaka, potěšilo ho to. První byla dotaz ohledně toho, co dělá na vánoce a druhá na dobrou noc. Mrzelo ho , že neodepsal , musel to napravit a naťukal odpověď ve , které se mu omluvil , že neodepsal předešlý den a své plány na vánoce . Samozřejmě jej zajímaly i jeho vánoce . Odpoledne se rozhodl vyrazit opět ven , musel pro svého nového spolubydlícího sehnat jídlo , vodítko , misky …prostě vše co potřebuje . Nechtěl ho doma nechat samotného a tak jej vzal do rukou a zamířil do chladného zimního počasí , nesněžilo .. mrzlo . Vešel do zverimexu a vše koupil , cestou domů i když již měl vodítko pejska stále nesl , byl ještě maličký a on nechtěl aby mu zapadl někde ve sněhu . Tak to vypadá , že na vánoce o samotě nebude , musel se usmát .
 

Další ročník ...

14. září 2016 v 15:02 | Henry.A

Zápis do třetího ročníku proběhl velmi dobře a velmi rychle , za což jsem byl moc rád , spěchal jsem na autobus . Cesta byla dlouhá a náročná , horko a všude spoustu lidí .Nehledě na slečnu , která celou cestu mluvila a řeknu vám moc intelektu nepobrala . Měl jsem sluchátka , ale občas když mi dohrála píseň se nedalo přeslechnout co říká . Není nad to když je někdo hrdý na to , že je hloupý ... Setkávám se s tím čím dál více , příště pojedu raději později , protože cestovat s těmi pubertáky je příšerné ... jestli budu někdy učit takové idioty tak asi na učitelství zanevřu , jsou hrubý , sprostí , namyšlení a já si říkám kam se poděli normální studenti , asi cestují později aby se s těmito nemuseli stýkat . V sobotu jsem měl velice příjemné překvapení , vyjeli jsme si na výlet do Bečova , v klidu scházím z parkoviště a najednou se ke mě někdo přiřítí s nadšeným výkříkem a já koukám Domča , vyjela si na výlet s mamkou a já je obě moc rád viděl , bylo to skvělé , hned jsme se domluvili , že se sejdeme o víkendu .

Dnes mám namožené svaly , asi se přepínám a budu muset zvolnit a neběhat každý den , ale dát si třeba den dva volnější režim . Snad se díky sportu trochu zmírní má osteoporoza , ale nevím , těžko říci , mám alergii na mléko , mléčmné výrobky , a spoustu jiných potravin a tak se to jídlem napravuje dost těžko a musím brát léky . Už se těším na zimu , případá vám to v létě divné ? nepochybně , ale já se moc těším na vánoce , na ta světýlka a doufám , že napadne sníh . Minulý rok na vánoce vůbec nebyl a bylo poměrně teplo . Moc se těším.


Pokřivená optika - 4.část

6. září 2016 v 22:18 | Henry.A
o dva týdny později
Henrik nebyl příliš nadšen , když mu bylo oznámeno, že bude jedním z těch, kteří dělají dozor na vánočním večírku. Původně plánoval ukázat se tam tak na hodinu a poté se nenápadně vypařit. Takhle bude muset zůstat a ještě dávat pozor na studenty. Doufal, že se alespoň nevyskytnou žádné potíže, studenti se nebudou opíjet a vše proběhne v klidu. Zajímalo jej, zda se na večírku ukáže Isak, nejspíše ne, pochybuje, že by ten chlapec chtěl celý večer strávit zrovna ve školní tělocvičně. Musí zajít do tělocvičny, pomoci děvčatům s výzdobou. Nesl krabici ozdob, řetězů a různých světýlek když kolem prošla skupinka dívek, která se podezřele uculovala. " Zdravím slečny, jak se daří ? přišel jsem vám trochu vypomoct . " " Henriku , zdravím, netušila jsem, že přijdeš " ozvalo se po jeho pravé straně a mířila k němu vyučující cizích jazyků " " no ano, vlastně jsem byl pověřen dělat tu zítra večer dozor a řekl jsem si, že zajdu omrknout terén " " Tak to jsme dva, také tu budu dělat dozor, jsem ráda, že zrovna s tebou, mohla by být legrace " " Jistě, to by mohla, snad studenti nic nevyvedou " " neboj tyhle akce většinou probíhají bez problému, nebo o nich alespoň nevíme " " dobře, to moc rád slyším "


Večírek pomalu začínal, studenti se scházeli a hudba hrála, kolem bylo spoustu světel a vánoční atmosféra , vůně perníků a cukroví a na Henrika padla nostalgie, cítil se vlastně dobře. Stále se rozhlížel po okolí, a doufal, že Isaka alespoň zahlédne, pokud se dostaví. Když si povídali včera nezmínil se ani jeden o večírku , ale měl se zeptat . Věděl , že by neměl projevovat takový zájem o studenta a ještě navíc právě o něj , ale něco ho k tomu chlapci přitahovalo . Když nedávno viděl jeho matku , napadlo ho , že jej pozná , ale asi za ty roky změnil více než myslel . Stál u vánočního stromku, když uslyšel " dnes ti to moc sluší Henriku " leknutím mírně nadskočil " Oh , Katrin lekl jsem se , ale moc děkuji " " Jak se bavíš ? " " Docela dobře , je to tu pěkné , zatím žádné problémy …" " Uvolni se , bav se ano ? Možná bychom si mohli zatančit ? " Zahlédl záplavu havraních vlasů a pocítil radost . Isak stál kousek od nich a Henrik ho pohledem prosil o pomoc. Isak tedy pokročil k nim " Henriku, netušil jsem , že děláte dozor , ale potřeboval bych s vámi mluvit , naléhavě " " Omlouvám se Katrin " Ta odešla , ale doufala , že ho odchytne později . " Moc rád tě vidím a děkuji ti za záchranu " " Není vůbec zač , vypadal jste zoufale , není váš tip ? " smál se , Henrikovi připadal takto rozesmátý velice okouzlující . " Vlastně vůbec není můj tip " " Nebyl jsem si jist zda tu budete " " nápodobně , jsi tu sám , nebo máš doprovod ? " " jsem tu sám , půjdu na vzduch , za chvilku se vrátím " " je ti dobře ?"
" No ano , jen trošku se mi motá hlava " " Půjdu raději s tebou " Muži vykročili směrem k východu , bavili se, když v tom se Isak sesul k zemi, praštil se do hlavy. Poradce si rychle pokleknul, sundal sako a dal ho mladíkovi pod hlavu. Přihnala se Katrin " co se stalo ? " " stěžoval si na motání hlavy , tak jsem ho chtěl doprovodit na vzduch a on omdlel . Raději přines vodu " Katrin se přihnala s vodou z chladničky , poradce ji otevřel a trochu si vylil do rukou , poté je přiložil chlapci za krk a na čelo . Po chvíli se Isak probral . Rozhlédl se a spatřil nad sebou blond vlasy a přívětivý usměv , Henrika , krásný pohled , cítil se dost zmateně . Podepřel ho a pomohl mu se posadit . " Jak je ti ? " " divně " "Pojd raději tě vezmu na vzduch , pořádně se napiješ " " díky " Katrin rozehnala dav , který se kolem nich vytvořil a slíbila Henrikovi , že děti pohlídá . Poradce podpíral chlapce s havraními vlasy a společně vyšli ven do chladného zimního vzduchu . Chlapec vypil téměř celou lahev vody a cítil se lépe. " Isaku , máš na hlavě ránu , neboj nic vážného , ale přesto bych to raději ošetřil , byl to ošklivý pád , dost jsi mě vyděsil ." Teprve teď si chlapec uvědomil , že ho trochu bolí hlava , sáhl si do vlasů a trochu krvácel . Poslušně tedy vykročil za výchovným poradcem do jeho kanceláře. Ten sáhl pro lékárničku a otevřel jí, našel polštářek a obvaz, snad to bude stačit. Pomalu mu přiložil vatový polštářek na ránu, přidržel a začal s ovazováním . " Uhm Henriku ? " ozvalo se tiše a váhavě " Ano ? " " jsem rád , že jsem tu s vámi " " také jsem tu rád s tebou , vlastně si s tebou rád povídám " Henrik dokončil ovazování a posadil se vedle mladíka . Ten byl trošku nervózní , ve vzduchu bylo cítit napětí . Cítili ho oba " Je ti už lépe ? " " Ano je mi mnohem lépe , díky " Mladík se trochu naklonil a vtiskl mu rychlý letmý polibek na rty . Henrika to trochu zaskočilo , rozšířili se mu oči a pohltily ho city k tomu chlapci . Vzal ho vzadu za krk a zabořil prsty do jeho dlouhých vlasů , přitáhl si ho k sobě a vášnivě jej začal líbat . Zabořil jazyk do jeho úst a prozkoumával je , propletl jazyk s tím jeho a oba se nechali unášet . Bylo to něžné , horké a vzrušující . Když se jejich ústa rozpojila , ztěžka dýchali , hleděli si do očí , ten pohled stačil k tomu , aby se k tobě opět přiblížili . Byly to hladové nenasytné polibky . Henrik nakonec Isaka jemně odstrčil " Oh Isaku , omlouvám se , já … tohle by jsme neměli dělat , sotva mě znáš a já nemohu tohle dovolit "


Chlapec se tvářil ublíženě a trochu stydlivě, rozrušeně. " Já rád tě poznám blíž " Poslyš Isaku praštil jsi se do hlavy , měl by jsi jít domů . Nejsem pro tebe dobrá volba , přemýšlej prosím . Jsem starší než ty , a i když se mi hrozně moc líbíš nechci ti ublížit . "
Henrik se rozhodl raději chlapce doprovodit domů, aby někde neomdlel. Ten zarytě mlčel celou cestu , zřejmě přemýšlel . Jen když se Henrik zeptal kde bydlí , prozradil mu to a naváděl . Když došli ke vchodu do domu , zastavili se. Sněžilo, před domem stál strom se světýlky a všude bylo ticho a liduprázdno. " Henriku , děkuji za doprovod " " Není zač , dnes se pořádně vyspi " " Ovšem , vyspím , je mi lépe asi to bude tebou " " Mnou ? To jsem rád " Oba přešlapovali na chodníku a ani jeden se neměl k odchodu . Henrikovi hlas v hlavě říkal , že by se měl otočit a odejít a na toho mladíka zapomenout , ale …. To byl hlas rozumu , hlas srdce mu říkal , že má chlapce sevřít v náručí a nepouštět ho . Isak byl zmatený , přál si být s tím mužem , přál si znovu okusit jeho rty , přál si si s ním povídat , ale bál se … ten muž asi nesdílí tyto pocity . Nechtěl , ale takto odejít . Přešel tedy k němu , pohlédl mu do jeho modrošedých očí a byl pohlcen , políbil ho , lehce se otřel rty o jeho a čekal , poradce vzdychl a polibek mu oplácel . Nebyl schopen to utnout , a vlastně nechtěl .
Isak se odtáhl, pohlédl mu do očí a řekl jen " Sám víš, že k sobě něco cítíme, chceš ublížit mě i sobě, tím že to popřeš ? " Do ruky mu dal lístek . Vyšel tři schůdky k domu , odemkl dveře , ohlédl se a pomalu zavřel .
Henrik se podíval do dlaně , bylo to nějaké číslo .. no jistě telefon ,že jej to nenapadlo hned. Vrátil na oslavu, pomohl s úklidem a odešel domů , užívat si svátky … i když on je trávil sám. Hlavně měl o čem přemýšlet. Věděl , že k tomu chlapci něco cítí , jen nevěděl jak se s tím srovnat , ohrožuje tím nejen svou práci , a co až se chlapec dozví o jeho minulosti , jednoduše se trochu obával.

Když Isak v noci ležel v posteli cítil se moc hezky a zároveň nesvůj, jen pro jistotu se podíval na mobil, v rohu svítila malá obálka značící příchozí zprávu . S nadšením jí otevřel .. " Dobrou noc a sladké sny , Henrik " Přeci jen to není jednostranné , Henrik k němu něco cítí , rychle napsal odpověď a usínalo se mu mnohem lépe.
 


Pokřivená optika - 3 část

3. září 2016 v 14:19 | Henry.A
Henrik raději odešel , věděl, že nemá cenu se hádat . Isak nedostal jediný prostor se bránit. Najednou mu jeho práce přišla tak zbytečná . Nevěděl jak pomoci , nemohl si dovolit více naléhat na ředitelku , je tu krátce a mohl by dostat výpověď. Usedl tedy na své obvyklé místo, tedy za pracovní stůl , a rozhodl se pro další kávu , kofein mu udělá dobře , skutečně se necítil moc dobře , byl unavený a nervózní , i když přesně nevěděl proč . Doufal , že dnes žádné problémy nenastanou . V klidu pil kávu, když zaslechl zaklepání … " ale ne , povzdechl si "
" Dále "
Dovnitř vešla blondýna menší postavy, štíhlá, oděná v černém. Pohlédl na ní a byl trochu zaražen.
" Vy tu nepochybně nestudujete " " Ne, zdravím … vlastně jsem rodič jednoho ze studentů " " Budu hádat, Isakova matka? " " Ano, mám trochu obavy, včera přišel domů s monoklem, někdo ho praštil a říkal, že ho poslali za vámi, má potíže ? " " Žádné následky mít nebude, důtku ani sníženou známku z chování nečekejte, mluvil jsem s ním, byl vyprovokován " " To se mi ulevilo, již má těch problémů dost, je trochu náladový, ale rozhodně není nevychovaný a agresivní " " To já vím, na jeho místě bych se nejspíše také ohnal pěstí, kdyby mi někdo nadával a vyhrožoval " " Nadával a vyhrožoval? "" Ano kluci z vyššího ročníku, jeden mu dost ošklivě nadával a přidal i vyhrůžku, ale jsem si jist, že Isakova pěst na nose mu ukázala, s kým není radno si začínat " - usmíval se. Usmála se též a již s klidnějším pocitem odcházela domů, měla pocit, že toho muže již někde viděla , jen si nemohla vzpomenou kde to bylo. Působil na ní příjemným dojmem a vlastně se nedivila svému synovi když říkal , že je fajn…
Henrik se necítil dobře , nevyspalý a zesláblý … když kráčel do Jídelny měl pocit, že omdlí ..vystál frontu poručil si zelený čaj s broskví a mátou, zachutnal mu , k obědu pečenou zeleninu, nic jiného vegetariánského dnes nenabízeli. Nebyl vegetarián , rád jedl ryby … ostatní maso , ale striktně odmítal . Posadil se ke stolu u okna , měl rád světlo . Přemýšlel , v jídle se vidličkou jen trochu porýpal , ale mnoho toho nesnědl . Pil čaj a rozhlížel se po okolí , když byl téměř rozhodnutý , že se zvedne a odejde , vešel do dveří mladík s havraními vlasy a to jeho rozhodnutí změnilo . Když se na něj chlapec podíval… nahlas by to nepřiznal , ale srdce mu v hrudi poskočilo , rukou mu pokynul , aby si přisedl , chlapec vypadal zaskočeně , ale neodmítl . " Rád tě vidím Isaku , jak se daří ? " " Vlastně dobře Henriku " " Dnes za mnou byla tvá máma , dělala si starosti … kvůli … - sáhl si k oku , aby chlapec pochopil a usmál se ." " No ano , ona je poměrně starostlivá… někdy až moc " " Jo takové většinou matky bývají , což je dobře , záleží jí na tobě " " já vím " " Co ti kluci , dali ti už pokoj ? "
"Víceméně , občas za zády něco slyším , ale už se nepřibližují " " To rád slyším , ale kdyby se cokoli dělo , přijď za mnou" " Příjdu rád , tedy ne , že bych měl rád nějaký problém… já jen ehmmm "
" Vždycky tě rád uvidím, ať máš problém či ne, můžeš přijít i jen tak " poradce se usmál a Isak mu usměv oplatil. Cítil se s tímto mužem dobře, byl milý, ale ne vlezlý, zajímal se a dával mu prostor pro vyjádření, muž naproti němu byl jednoduše upřímný a nepředstíral. Moc se mu líbil, i fyzicky byl přitažlivý. " Isaku všiml jsem si, že nemáš mnoho přátel zde ve škole, mýlím se? " " To nemám, ale vlastně o to ani moc nestojím, spolužáci mi moc nerozumí a já jim vlastně také ne, na druhou stranu stejně tak bych se mohl zeptat já Henriku ani vy se tu s ostatními moc nebavíte, vždy vás vidím o samotě " Henrik se rozesmál " Výborně to jsem si naběhl, no ani já tu nemám přátele, ale jsem tu nový a vlastně se spíše tak rozhlížím, zdá se však, že jednoho přítele jsem si našel hmm ? " Nadzvedl obočí v tázavém gestu a čekal jak mladík zareaguje. Ten zčervenal, poradci to přišlo roztomilé, ale nic neřekl. " Ano, to našel …."
Henrik byl nesvůj, bylo mu zle, cítil se velice unaven a musel si jít lehnout. Zároveň nemohl přestat myslet na Isaka…
Ani Isak nemohl přestat myslet na Henrika, nevěděl, zda je to tím, že ten muž o něj projevil zájem a chtěl se ho zastat, nebo zda je to tím, že si mohl konečně s někým promluvit a nebo se prostě zamiloval?? Nemohl spát, šel tedy do kuchyně, uvařit si kávu. U stolu seděla jeho máti a zřejmě také nemohla spát . " Děje se něco ?? " optal se jí zvědavě " ani ne , jen jsem zamyšlená , když jsem dnes byla za tím poradcem tak mi připadal hrozně povědomý, už jsem ho určitě někde viděla . "
" Aha, nevím …kde předtím pracoval, možná jsi ho jen viděla někde ve městě " " možné to je, a proč jsi vzhůru ty? Nemáš náhodou zítra školu, měl by ses vyspat " " to mám a docela se tam těším, nemohu spát, jsem trochu nervózní ..zítra píšeme test " doufal , že jeho výmluva bude stačit .
" Těšíš? Nepřeslechla jsem se náhodou " " Ne mami, těším se, brzy budou vánoce a já mám dobrou náladu ". Vypil kávu a šel si lehnout, byl již unaven, usínal se zvláštním pocitem a mravenčením v břiše.

Cítím se rozbitý...

22. srpna 2016 v 23:25 | Henry.A
Cítím se rozbitý , ano dlouho jsem nemohl přijít na výraz , který by vystihl jak se cítím . Zotavuji se po operacích , ale bohužel jsem dostal zánět a musím brát léky a není mi dobře . Vlastně mi není dobře už nějakou dobu a s operacemi to nesouvisí . Mé dny jsou střídavě zatažené . Vracím se ke starým zvykům ohledně stravování , nebo spíše nestravování ... ačkoliv jsem myslel , že Anu nadobro pošlu k ledu , vypadá to , že není jednoduché se toho myšlení zbavit a já se pomalu přestávám snažit s tím bojovat , dost jsem přibral to ano , ale stále se nad talířem s jídlem cítím dost neštastný , a někdy mám panické pocity ... Mignon stále říká , že je pyšný , že jsem to překonal a já nechci ho zklamat , ale v tomto období je to težké , kvůli bolestem ani moc jíst nemohu , stačí pár soust a bolí mě nezhojená rána . Samozřejmě nejde pouze o jídlo , to je jedn zlomek toho co mě trápí . Cítím se frsutrovaně a neštastně , smutně a osamělě . Padá to na mě jako dům a já musím ho stále stavět znovu , jsem podrážděný , mám výbuchy vzteku a následně upadám do letargie kdy je mi vše jedno . Nevím co se to děje , mám nějakou krizi ? vracím se zpět ?
Mám od V medicínu a pomalu dochází , až dojde budu muset obstarat novou , mám pocit , že nez léků to nebudu zvládat už vůbec . Potřebuji prostě jen obejmout a aby mi někdo řekl , že to bude dobré . Asi před rokem jsem Mignonovi řekl , že to možná bez odborné pomoci nezvládnu , a asi skutečně ne ... někdy je to lepší a někdy je to dost zlé , přistihl jsem se , že si někdy ani nepamatuji co jsem vlastně říkal . Mignon je na mě opravdu moc hodný , snaží se .... ocenuji , že se snaží i když někdy na to jde špatně , sám neví co si se mnou počít když se začnu chovat podivně a je z toho neštastný , ale je se mnou .. ví co se mi stalo a stále se mnou je , je to můj anděl , stará se o mě a já cítím , že je to silné , miluji ho , ale nemohu mu moc nabídnout a někdy se prostě bojím , že mu dojde trpělivost . Spoustu věcí mu neříkám , uzavřu se a s nikým nemluvím a vím , že ho to mrzí ... ale já prostě nemohu . Snažím se vše si vypořádat sám a vyrovnat se s tím co mám vše v hlavě , co mě tíží ... Snažím se usmívat ale někdy to prostě nejde ...
Asi je načase přiznat si , že všechno sám nezvládnu a potřebuji pomoc .


filmové snímky - Švédsko , Norsko , Dánsko , Nizozemí

12. srpna 2016 v 23:06 | Henry.A
Mnozí z vás vědí , že jsem velkým obdivovatem Švédska , at již metalu , pokrmů , kultury ... i filmové tvorby a knih .
A proto dnešní článek pojednává i o filmech z tohoto prostědí SVERIGE , nevyhnu se ani jiným zemím celkově Skandinávii a musím řici , že i filmy z Nizozemí nejsou k zahození - naopak .

1. Låt den rätte komma in

Tento filmový snímek patří bezesporu mezi mé nejoblíbenější , získal si mě .. hned jak spatřil světlo světa . Líbí se mi i jeho knižní předloha a musím řici , že film se jí drží . Jsou tu momenty při , kterých vás zamrazí , ale i takové kdy vás pohltí lítost a láska . Je to výborné zpracovaní , atmosféra které z toho čiší je přímo dechberoucí . Tento snímek jsem viděl již mnohokrát a stále v něm spatřuji kouzlo . Pokud se rozhodne se na něj podívat - dejte si pozor at si obstaráte Švédskou verzi - přiznám se , že z té americké jsem viděl asi pět minut a znechuceně vypnul ... - Prostě když se rozhodnou američané pro Remake Švédského filmu je to katastrofa -
Filmový snímek je podle předlohy od autora , který se jmenuje John Ajvide Lindqvist , mám od něj doma dvě knihy a tato se mi líbila více.





2.Hypnotisören

Ačkoli trochu předvédatelná dějová linka , alespon pro mě , jelikož jsem toho již viděl a četl spoustu podobného , tento snímek se mi líbil , moc pěkně natočené , atmosféra se mi líbí a vlastně nemám co vytknout - i když jsem věděl jak to je .. dosledoval jsem a přinutilo mě to zakoupit si knižní předlohu .Na zimní dlouhé večery je to opravdu velice vhodné . Místy uvěřitelné a věrohodné . Nenadchlo mě to jako předchozí snímek , tak mě asi nenachl žádný film , ale rád se podívám . Tedy pokud budete mít náladu a neviděli jste - ....knižní předloha - Lars Kepler





3.Hodejegerne

Lovci hlav v překladu , přiznám se , že jsem byl jednou v noci sám na koleji a řekl si , že se prostě
mrknu a vlastně jsem od toho vůbec nic nečekal , ale byl jsem napnutý , chtěl jsem si pustit film , že u něj usnu , ale u tohoto neusnete , je to drsný příběh a boj o přežití ,
knižní předlohu jsem nečetl , ale chystám se na to .Bylo to jednoduše strhují a já čekal kam až to zajde , pro mě sjou sice konce vždy předvídatelné ... za což si sám nadávám , ale tento snímek skvělé - nedoporučuji asi slabším povahám ....
Knižní předloha-Jo Nesbø













4. BLUEBIRD

Tento filmový snímek se mi velmi líbí , je z Nizozemska a dokonce získal i ocenění . Jednoho odpoledne jsem dorazil bez nálady domů a zapnul televizor , z obrazovky na mě vyskočil tento film . Je poměrně netradiční a emoční , je o dívce Merel , která je nadaná , ale bohužel jí spolužáci šikanují a smějí se jí , což jí zahání do různých situací , má bratříčka na vozíku Kaspera , o kterého se moc hezky stará - mohu jen doporučit tuhle podívanou .




5.IEP

Ano vím , zvláštní název pro nás Píp , tento filmový snímek je velice netradiční a i když má velmi malé hodnocení , mě se prostě líbí , líbí se mi , protože je takový jak já říkám miloučký . Právě tím , že je odlišný , je to film pro děti , velice pěkně natočený a pokud budete mít dlouhou chvílí odpoledne -doporučuji , možná se vám nebude líbit , ale já ho mám rád.


Pokračování příště

A kousnou tě do paty !

3. srpna 2016 v 20:16 | Henry.A

Tak mám za sebou další operaci , bolesti jsou zřejmě větší než posledně , připadá mi to tak . Už aby mi bylo lépe , není to nic příjemného a nikomu bych to nepřál .. i když ...
Posledně jsem byl v bolestech týden , doufám , že tentokrát to bude méně dlouhá doba . Zhubnu tak tři kila , jelikož nemohu moc jíst , a jsem frustrován ... jelikož ležím většinu času v posteli , sleduji filmy a pohádky ...

Pár fotek z pondělí - ostříhané vlasy , Mignon stále říká , že v brýlích vypadám jako učitel - kterým v budoucnu i budu - ale dodává , že moc pěkný učitel cha cha . Hlavně , že dobře vidím .







Helix piercing , volno a pohoda ...

1. srpna 2016 v 10:05 | Henry.A
Můj bratr odcestoval na pár dní ke své přítelkyni . Skvělé mám pokoj pro sebe , konečně trochu volnosti . Včerejší celé dopoledne jsem uklízel ... a dnes dělal palačinky . Tento týden mám radost ze svého nového Helix Piercingu , konečně jsem přesvědčil Mignona , aby mi propíchl chrupavku . A , že jsem musel přemlouvat , bál se toho ... nebo spíše toho , že mi ublíží . Musel jsem ho přesvědčit , že to nic není , vše potřebné jsem obstaral v lékarně a nebolelo to , musím řici , že propíchnutí lalůčku mi přišlo více nepříjemné . Vlastně jsem se ho ptal zda už je jehla skr , problémové bylo nasadit piercing , to již bylo trochu bolestivé , jelikož se mi jeho průměr zdál o malinko širší než průměr jehly , ale zvládl jsem to .
Ted je to trochu citlivé a musím ležet na druhém boku , nebo na zádech abych se vyspal . Zakoupil jsem protex a pravidelně čistím i solným roztokem . Mám z toho opravdu radost . Dnes jdu ke kadeřnici , asi po roce co jsem tam nebyl , chci jen trochu zkrátit a vytvořit nějaký učes , aby se snadněji upravovaly a v létě trochu prostříhat pro oživení , konce jsou již mírně roztřepené . Změnu barvy jsem sice zvažoval , ale nakonecc zřejmě zůstanu u černé .
Zjištuji , že tyto prázdniny jsou asi první po osmi letech , kdy nepracuji , pokud tedy nepočítat ty , kdy jsem byl na neschopence s vážným urazem , který se mi i dnes hlásí o pozornost bolestivostí , když dlouho někde stojím , nebo prší a zhoršil mou osteoporozu .
Užívejte si léto , i když je nějaké zamračené a často prší .




Pokřivená optika - 2

31. července 2016 v 13:25 | Henry.A
Když se o šesté hodině vyučovací ozvalo klepání na dveře, věděl, kdo za nimi stojí. Zavolal tedy jen " Dále " V mezeře mezi dveřmi se objevila štíhlá postava mladíka s černými vlasy delšími, jistě obarvenými, jelikož byl bledý a jeho obličeji dominovaly modré zářivé oči. Tvářil se nesměle, jako když do tohoto kabinetu vcházel poprvé. "Zavři za sebou prosím a posad se " Mladík zavřel dveře a váhavě nakráčel k židli u stolu, posadil se. Výchovný poradce mu nalil džus stejně jako posledně, věděl, že tento rozhovor nebude příjemný. Isak se napil a vyčkával, až k němu muž promluví. " Jistě víš proč jsi zde, ředitelka chtěla abych si s tebou promluvil, jelikož jsi se účastnil rvačky, nevím proč jsi mám promluvil pouze s tebou a nikoli s tím s kým jsi se pral, byl jsi ten, kdo rvačku vyvolal? " Isak se mírně usmál a přemýšlel, může tomu muži naproti říct pravdu? …"Vlastně nebyl, ale zjevně to není důležité, vzhledem k tomu, že problém mám já " "Dle mého to důležité je, co se stalo? Popiš mi, jak se to celé událo , jinak ti nemohu být nápomocen , jsem nový vím a nemusíš mi důvěřovat , ale budu se snažit tě z toho nějak vysekat "
" Dobrá, Šel jsem z oběda, chtěl jsem si zajít do skřínky pro učebnici na psychologii, chvíli jsem tam stál a hledal ji, když jsem za zády zaslechl nadávku, nejdříve jsem si nebyl jistý, zda má být mířena na mě, nebo tam stojí ještě někdo jiný, pochopil jsem, že tam jsou jen oni a já, ozvalo se to znovu … snažil jsem se dělat, že se nic neděje, dokud mi nesáhl na rameno ten kluk, ani ho neznám. Otočil jsem se, naklonil se ke mně a zašeptal, a já se ohnal pěstí … náhodou jsem se trefil do jeho nosu, on se ohnal a praštil mě, prali jsme se a v tom přišel učitel Eriksson a odvlekl mě do ředitelny. " " Řekl jsi oni takže jich tam bylo víc? " " Jo, za tím klukem stáli dva a ti se jen dívali, zřejmě jeho kámoši " "Dobrá a co to bylo za nadávku? Co ten kluk zašeptal? " Isak zarytě mlčel … " Co ti řekl? " Optal se tedy Henrik znovu. " Nejdříve řekl " buzno " a pak mi zašeptal "Zničím tě hošíčku " …."Dobrá a ty jsi je předtím neviděl, nemluvil s nimi? " "Myslím, že ne … mám dojem, že jsou z vyššího ročníku, asi jsem je párkrát zahlédl v menze " Muž se na chlapce díval a přemýšlel, věřil Isakovi, že říká pravdu, jen nechápal proč ten druhý kluk nemá potíže s ředitelkou, musí zjistit kdo jsou ti kluci. Proč si vybrali za cíl zrovna jeho? Příští rozhovor s ředitelkou bude jistě zajímavý. "Dáš si ještě džus, nebo raději kávu a kanelbullar . hmm taková malá Fika pauza, co ty na to ? " Isak jen překvapeně zamrkal, než stačil otevřít pusu, Henrik stavěl vodu na kávu a vyndával hrnky a talířky. Než se nadál měl před sebou hrnek s kávou a sladké pečivo. " děkuji " zašeptal. " Není vůbec za co, mrkl na něj přes sklíčka brýlí. Isak se usmál poněkud váhavě, nebyl zvyklí že by na něj byl někdo ze školy takto milí. " Tak jak jsi pokročil ve čtení ? " " Vlastně jsem už v polovině, čte se to jedním dechem, vážně moc poutavé " " děkuji ti, to mě moc těší, snad se ti bude líbit celá " " určitě bude " Zadíval se na Henrika, delší vlasy pod ramena, špinavý blonďák, přívětivý obličej, modré oči, brýle a ten jeho usměv byl nakažlivý, musel přiznat, že to byl velmi pohledný muž, líbil se mu. " Isaku, byl bych rád, abys ses snažil problémům vyhýbat, i když něco mi říká, že oni si tě tu stejně najdou, když mě bylo jako tobě byl jsem také často označován za problémového nechápu proč " Henrik se zasmál a rozesmál tím i chlapce naproti. Isak poděkoval a odešel domů, kde na něj čekala matka, po rozvodu bydlel s ní a byl za to rád , otec neměl čas starat se o syna, nebyl zlý… jen měl vlastní život. Chápal, proč se sním matka rozvedla. Občas za ním zašel, když byl doma, což nebývalo moc časté, hodně pracoval. " Tak jak bylo ve škole " Ozvalo se jen co si zul boty v předsíni, pověsil bundu a šel za ní do kuchyně. " Vlastně docela dobře " Isak se usmíval což jeho mámu velice potěšilo, moc často ho neviděla se smát. " Usmíváš se, nějaké dobré zprávy? " " Známky mám dobré, vlastně výborné jako vždy, ale to není důvod, proč se usmívám " " a proč tedy? " Pozorně se na něj zadívala a všimla si, že má pod okem modřinu, to se jí vůbec nelíbilo. " Ve škole se mi začíná líbit " Usmál se ještě více. " Isaku, co se ti stalo? " pronesla rázně. " Někdo mě praštil, ani přesně nevím kdo ani proč, byl jsem u ředitelky a pak u výchovného poradce, školního psychologa - usmál se když to řekl. " " a to ti příjde zábavné? Někdo tě zbije, pošlou tě k nějakému poradci a ty se směješ? " Vlastně ano, byl to nakonec pěkný den, ten poradce je u nás novej, dokonce mi podepsal knihu, kterou napsal, je moc fajn , ne jako ten předtím " " knihu? On píše? Moc fajn ? , nějak tě nepoznávám, vyměnili mi tě po cestě ze školy ? "- zasmála se tomu. " Mami, nikdo mě nevyměnil, neboj, jsem stále ten náladový zamračený bručoun jako vždy " Smála se ještě více, dnešní den byl skutečně moc dobrý.
Nemohl to o něm však říct Henrik, který byl unavený, přímo vyčerpaný … jen nechápal proč , spal , jedl i když ne mnoho … každý den byl těžký, jen vstát mu občas dávalo pěkně zabrat. Chtěl vstát a jít do koupelny když si všiml zablácených bot v předsíni, bude je muset umýt. Kudy to šel domů? Bude si muset promluvit s ředitelkou o Isakovi, jen doufal, že ho vyslechne. Do školy dorazil včas, i když velmi unavený. Dal si kávu a vyrazil do kanceláře ředitelky. Zaklepal a vešel. " Henriku vypadáte hrozně, jste nemocný? " " ne nejsem nemocný, rád bych si promluvil o Isakovi " " dobrá mluvte jak to včera probíhalo ? "
" Vlastně moc dobře, dozvěděl jsem, se jak to bylo s tou rvačkou a překvapilo mě, proč jsem měl promluvit pouze s Isakem a ne s tím druhým chlapcem? " " Ten druhý div nemá přeražený nos, první ránu dal Isak a tím rvačku vyvolal, je to tedy na místě, Isak dělá jen samé problémy, už od chvíle kdy sem nastoupil " " a víte, proč mu tu ránu dal? Já myslím, že byl vyprovokován , jelikož ten kluk na něj slovně zaútočil , křičel na něj a vyhrožoval , není divu , že se bránil " " ale bránil se pěstmi a to netolerujeme , měl byste Henriku pochopit , že ten kluk je impulzivní a agresivní a přestat se ho tu zastávat "

Pokřivená optika .... 1.část

25. července 2016 v 22:39 | Henry.A
Jen těžko dokázal popsat, co cítí a proč tomu tak je. Některé dny se ráno probudil a vše bylo naprosto v pořádku, necítil se vyčerpaný, ani v depresi. Jiné dny byly oproti tomu velmi chmurné již od okamžiku, kdy otevřel oči. Měl chuť obrátit se na druhý bok, schoulit se do klubíčka a nevylézat z peřin dokud jej ta melancholie nepřejde. Bohužel tu byly povinnosti, které musel chtě nechtě zvládnout. Nakonec tedy odkopl peřinu a posadil se na postel, nemohl příliš rychle vstát, zamotala by se mu hlava, kvůli nízkému krevnímu tlaku a nejspíše by sebou praštil o zem. Chvíli tedy seděl, prohrábl si prsty dlouhé vlasy a nechal je opět volně spadnout kolem obličeje. Pomalu se zvedl a odkráčel do koupelny, kde se pro změnu usadil na okraj vany, byl to ráno nějak zmožen. Vyčistil si zuby, vlezl do sprchy … otočil kohoutkem a nechal se pohladit kapkami vlažné vody, po ránu měl raději poněkud chladnější. Jak dopadaly na jeho kůži, trochu se uvolnit. Vylezl, omotal si kolem pasu ručník a nepohrdl by šálkem kávy či čaje. Nemohl se rozhodnout … nakonec vyhrála káva, s mlékem bez cukru …tak ji měl rád, nejistě se posadil na barovou stoličku a snažil se vybavit události předchozího dne, nebo spíše večera. Věděl, že se něco stalo … ale nemohl si vybavit, co to bylo a to jej frustrovalo. Uklidňovalo ho pouze to, že se probudil doma … neměl pocit, že by příliš pil… tak ho to okno vyvádělo z míry … měl by si pamatovat vše. Pomalu dopil svou kávu a s oblékáním také nepospíchal …. Když se dostal z bytu bylo mu jasné, že přijde pozdě, ale pro dnešní den si s tím hlavu nelámal. Přijde s malým zpožděním, po cestě přemýšlel… svět okolo něj se zdál tak falešný, lidé se snažili být vším jen ne sami sebou, všichni chtěli být, nevěděl jak to popsat, spoustě výrazům které používali, nerozuměl … nerozuměl většině z nich a děkoval, že on tomu unikl. Prošel kolem kavárny na rohu, linula se z ní vůně čerstvé kávy a on zatoužil zajít dovnitř a dopřát si další, připomněl si však, že mešká a přidal do kroku. Už stál těsně před budovou, když do něj někdo narazil … tiše zaklel, ale kluka nechal jít dále. Neměl zájem o jakékoli konflikty. Upravil si tašku na rameni a vešel … Jen co vkročil do haly , kde byla na plno zapnutá klimatizace naskočila mu husí kůže … Stiskl tlačítko výtahu a čekal, někdy to bylo na dlouho, pohlédl na hodiny a zjistil, že se zpozdil o dvacet minut, pokrčil rameny a hlavou mu proběhlo, že pár minut se bez něj ještě obejdou. Po schodech jít nehodlal. Chvíli tedy přešlapoval, než se rozsvítilo světýlko značící, že výtah jede směrem dolů. Udělal krok směrem ke dveřím, aby snáze nastoupil, až výtah zastaví na 0 poschodí. Ve výtahu bylo překvapivě málo lidí, což ho příjemně překvapilo, nastoupil a zmáčkl číslo 4. tedy patro, ve kterém si přál vystoupit. Krátké cink a rozsvícení čísla ho upozornilo, že je čas vystoupit.
Na chodbě jej přivítalo více než tucet zvědavých pohledů. Když zjistili kdo jde , zase zarazili pohled do podlahy, nebo většina do svých mobilních telefonů. Klimatizace tu byla tlumenější a nebyla mu zima, což uvítal. Rychle přešel na konec chodby a otevřel poslední dveře vlevo. Zasedl za stůl, zdálo se, že si jeho nepřítomnosti nikdo nepovšiml. Stále mu vrtalo hlavou, co vše si nepamatoval z předchozího večera , stalo se mu to již v minulosti, ale nikdy mu to nepřipadalo tak rozsáhlé. Z přemýšlení jej vytrhlo zaklepání na dveře… " Dále " Řekl důrazně a doufal, že osoba na druhém konci jej uslyší. Slyšela, jelikož se otevřely dveře, stál v nich ne příliš vysoký mladík… tvářil se velice nesměle, zavřel za sebou a mírně se usmál. Popošel ke stolu a váhavě se ozval " Potřeboval bych s vámi mluvit " " Ano to bývá důvodem, proč mi lidé klepou na dveře a dožadují se mé přítomnosti, oč jde? Chlapec však zarytě mlčel a hleděl z okna. "Zda máš nějaké potíže, například s učením, učiteli, spolužáky …můžeš mi to říct, od toho tu jsem a zřejmě jsi přišel z nějakého důvodu, nemohu pro tebe nic udělat, pokud mi nic nepovíš " …. " dobře, něco k pití? Než si promyslíš proč jsi vlastně přišel ? " Usmál se na něj a vyndal sklenici, otevřel malou lednici v rohu a nalil mu pomerančový džus, posadil se a sklenici džusu před něj postavil. Mladík se děkovně pousmál a napil. " Vlastně nemám potíže, jen jsem včera v knihkupectví narazil na něco zvláštního " Ano, pozvedl obočí v tázavém gestu, co to bylo? "
" VY, byl jste tam " Trochu jej zamrazilo, o čem ten kluk mluví? " ne vím jistě, že jsem včera v knihkupectví nebyl, po práci jsem šel domů … " alespoň si to myslel. "Nemyslím osobně "položil před něj knihu , ne příliš tlustou, ale zjevně zcela novou. " Ach, zaujala vás natolik, že jste jí zakoupil?" " vlastně ano, byl jsem poměrně zvědavý, netušil jsem, že jste něco napsal " Mladík se tvářil zaujatě a se zájmem čekal, co mu muž naproti poví. Tvářil se poněkud zaskočeně, nečekal že příjde student s otázkami na jeho práci " Ano, píši za dlouhých večerů k ukojení svých zájmů, tužeb…" " Chtěl jsem se vlastně zeptat ….chlapec se tvářil poměrně stydlivě a lehce se mu červenaly tváře, podepíšete mi jí? " Poradce natáhl ruku, otevřel knihu a napsal "Isakovi, s přáním přínosného počtení Henrik Åkerlund " " Děkuji vám " Isak vzal sklenici s džusem opět do rukou a napil se. " Netušil jsem, že víte, jak se jmenuji " ……. Chvíle ticha, nevěděl zda má chlapci říci vše, rozhodl se zatím pomlčet a zvolit pouze částečnou pravdu " Učitelé o tobě mluví na poradách " Isak se tvářil rozpačitě, nechtěl vědět co tam o něm říkají, nic pochvalného jistě ne, ale proč muž naproti němu tak dlouho mlčel než odpověděl? Pokrčil tedy rameny , dopil sklenici džusu a i když se tu cítil dobře musel odejít do třídy. Když Henrik osaměl vrátil se k přemýšlení, stále si nemohl vzpomenout na večer před tím. Dopoledne již za ním nikdo nepřišel, což bylo velice příjemné. Dnes nechtěl řešit problémy, těšil se do své postele. Na oběd zašel do menzy, vystál dlouhou frontu a ulevilo se mu, že dnes nabízí vegetariánské jídlo, lehký těstovinový salát, k němu si dal ledový zelený čaj s příchutí broskve s mátou. Vlastně neměl moc hlad, usadil se k oknu k prázdnému stolu, rozhlédl se po jídelně, u stolu v rohu seděl Isak, před sebou měl rozloženou knihu a mnohem více četl než jedl , potěšilo jej to. Sám se v jídle trochu porýpal, pomalu dopíjel čaj a nechal utíkat své myšlenky, kam se jim zachce, skončily však u chlapce v rohu , od kolegů slýchal, že Isak je velice nestabilní, náladový a problémový … Jemu tento obrázek nějak neseděl, když tu tak sám seděl a četl si, dnes se choval mile a spíše stydlivě, pravdou je, že on je na této škole velmi krátce a studenty ještě příliš neznal. Odpoledne se dostal domů vcelku brzo, natáhl se do postele a chtěl si trochu odpočinout. Už se mu zavíraly oči když zazvonil telefon, natáhl se pro něj,… sms zpráva, rychle přelétl text a rozhodl se pro ignoraci. Potřeboval si odpočinout, zabořil hlavu opět do polštáře a usnul. Když se probudil, cítil se velice unaven, více než když usínal, to se mu stávalo pravidelně… Měl na sobě boty, nepamatoval si, že by usnul v nich, zul se a přesunul se na druhou stranu postele, ačkoliv tu bydlí sám, má postel pro dva… nikdy nevíte kdy se může hodit., nehledě na pohodlí. Probudil se velice brzo, ale cítil se odpočatěji, dal si uvolňující sprchu, dnes měl dost času pro ranní rituály a do školy dorazil včas. Přistihl se, že myslí na Isaka, ten chlapec ho zaujal … netušil proč tomu tak je. Seděl v kabinetu a četl, když k němu vtrhla ředitelka, tvářila se velice nervózně. "Pane Åkerlunde , Henriku ,musím s vámi naléhavě mluvit " "Ovšem, čeho se to týká?" "Spíše koho, pan Lindqvist byl dnes přistižen při rvačce se spolužákem " " Myslíte Isaka?" - nechtělo se mu věřit, že by ten chlapec vyvolat rvačku - "Ano myslím, ráda bych abyste si s ním promluvil, nerada bych volala jeho rodiče " "Ovšem, promluvím s ním " " děkuji, pošlu ho o sem o šesté hodině , kterou má již volnou " Než stačil cokoli říci , ředitelka práskla dveřmi a byla pryč , zřejmě jí tento incident rozhněval .